Přeskočit na hlavní obsah

Jen růžová to může být

 Tati, zaběhni mi do škodovky nebo jaguáru,

já bych už fakt hodně ráda měla nějakou tu svoji káru,

však víš - motor o síle pár stovek poníků,

ať ohromí to každou skupinu zedníků,

hlavně ať je ta kára trochu do růžova,

vždyť víš - já postarám se aby vždycky byla jako nová,

já rozhodně barvu růžovou nemám na háku,

tak ať je růžová aspoň na kolech nebo na čumáku,

jen tak ladit mi to auto bude s mojí čepicí,

až povalím si to rozbitou silnicí,

s takovým strojem já budu tou pravou švédskou princeznou,

kouskem jemnou a kouskem železnou.





Komentáře

Populární příspěvky z tohoto blogu

Perníková chaloupka (nejsem autor!!!)

V šumavském polesí, v tom ráji vřesů, pracoval drvoštěp ze státních lesů, vyzbrojen sekerou, rumem a pilou, smrkům a modřínům rád pouštěl žilou. Protože nebyla nablízku školka, chodil s ním kluk Jeník a Mařenka, holka. Jednou, když táta dál dělal z lesa paseku, dala se Mařenka hlasitě do bréku: "Jeníčku, bratříčku, mě to tu nudí, asi chytím vlka - ten mech hrozně studí, pojď, nech milý bratříčku,  malin a borůvek narveme trošičku." Odešly dětičky potají k houštině, marně však pátrají po sladké malině. Po chvíli nebylo dětičkám do špásu, poněvadž zbloudily, nemají kompasu, usedly do trávy, neznaje data,  vtom se Mařce zjeví Morgana fata: "Jeníčku, podívej, co máme za kliku,  vidím město, je celé z perníku!" "Asi máš vidiny v neblahé předtuše,  vždyť jsi jen Mařena - a žádná Libuše. Tak zanech věštění a nazuj si holínky,  půjdem si k svačině nahrabat kořínky." Hrabaly dětičky, kde se šiklo, v tom někde nablízku světélko bliklo. Odešly dětičky k bílému puntík...

Útěk do Liverpoolu

 Zdravím všechny lidi dobré vůle z Jaguaru, bylo mi s Vámi vážně fajn a díky za skvělé chvíle, a nedělám za vším žádnou tlustou čáru, jen mě od Vás bude dělit nejedná námořní míle, asi posunout se nastal aktuálně ten správný čas, taky asi všechno prochozené už mám v Solihullu, a doufám, že z většinou z vás uvidím se zas, třeba na nějaké lodi plující z Liverpoolu, tak sbohem kolejím a automatickým vlakům, určitě ne sbohem ale lidem z naší skvělé party, tak zůstaňte sví a nepoddejte se externím tlakům, přeju hodně pohody a do pokeru ty nejlepší karty

Lednička a Mařenka (na přání)

 Já holka, co netuší jak se na lopatu sedá, z lesa netrefí a bez Jeníčka jedinou ránu nedá, teď problém mám - místo návratu s nákupem Jeníčka, přistála mi v bytě nová lednička. Prostě krabice samý displej, spousta tlačítek a nějaké páčky, já blondýna od ponožek až po natáčky, návod vytesaný do perníku jsem omylem slupla hned, teď hádám mě nezachrání ani mobil s přístupem na internet.