V době sociálních sítí a různých komunikačních platforem, žila holčička jménem Karkulka s jasně vyhraněným názorem na barvy - červené oblečení, prádlo, obal na mobil v každý čas, prostě cervena_karkulka_ever, to byl její alias. Karkulka po vzoru tradiční moderní rodiny, žila jen s matkou, do centra to měly půl hodiny, ještě měla babičku, s tou od svých dětských let, byla v kontaktu přes Wifi nebo kabelem s koncovkou RJ-45. Jednou říká maminka: "Karkulko, babička snad onemocněla nám, už dlouho nic nesdílela ani neposlala žádný spam, snad nebudeš muset za ní osobně jet, třeba podaří se Ti prostě prohrabat internet." I sedla si Karkulka ke klávesnici, že success bude mít doufající, že však ještě mladá byla a neznala moc digitální svět, pár crackerů a sociálních inženýrů bylo u ní hned. "Karkulko, koho hledáš zde na facebooku?, můžu pomoct, můžu Ti vést Tvoji ruku". "Babička má poslala poslední post už dlouho zpět, a nedává fotky, nehraje kvízy a nepíše na zeď svý...